Začala rekonstrukce KČT v Přešticích
.....sledujte ji aktuálně zde 
......
Několik zajímavých informací k rekonstrukci budovy na KČT:
Budova na KČT je 59 metrů dlouhá, necelých 9 metrů široká a 7 metrů vysoká. Původně dřevěná budova (dnes s přizdívkami na krajích) stála v Holýšově za II. světové války a sloužila jako ubytovací budova v pracovním a koncentračním táboře pro německou zbrojovku v Holýšově.
Po druhé světové válce město Holýšov rozprodávalo tyto pro něj nepotřebné budovy a jednu z nich zakoupili přeštičtí vodáci. Na původním místě ji rozebrali do posledního prkna a trámu a postupně převezli na nákladních automobilech do Přeštic. Zde ji opět celou poskládali. Pamětníci píší o tom, že to bylo nepředstavitelné množství hřebíků, které bylo potřeba nejdříve vytahat ze všech prken a pak je zatlouct zpět.
Nově rekonstruovaná budova bude mít ve střední části vyvýšené neúplné patro a tento prostor bude sloužit jako sklad materiálu vodáků. Zároveň v této střední části budou prostory pro klubovny vodáků.
Architekt pojal siluetu této budovy jako parník a malé světelné otvory nad dveřmi by měly dokreslovat siluetu lodi s kajutami.V první části budovy od vstupu na KČT bude skladová místnost pro údržbu a pak budou následovat sklady lodí. Od vyvýšené části střechy až nakonec budovy bude část budovy temperovaná tepelným čerpadlem. V této polovině budou klubovny malých vodáků a starých vodáků, tělocvična vzpěračů, sociální zařízení a na konci budovy bude kiosek na občerstvení s přilehlou klubovou místností.
V létě by měl kiosek sloužit pro občerstvení lidí venku, pro venkovní sezení. Na jaře a na podzim pro posezení uvnitř klubovny. V zimě bude tato místnost sloužit jako přezouvárna a ohřívárna pro bruslaře s možností občerstvení.V budově bude rozvod pitné vody. Budou zde umyvadla, sprchy a wc, včetně pro vozíčkáře. Bude zde výkonná čistička odpadních vod.V budově bude několik komínů na přitápění v kamnech v zimě.
Střecha budovy bude z barvených plechových krytin (plechových profilovaných tašek, nyní byla eternitová), aby byla jednak odolná vůči pádům míče a jednak pro to, že má dlouhou životnost v poměrně drsném zimním počasí, kdy u řeky jsou velké mrazy a na lukách silný vítr.
Celá budova je koncipována jako zařízení s menšími nároky na údržbu a větší odolností vůči letním i zimním sportům, případně zlodějům.
Při vstupu na KČT podél celé budovy bude široký chodník ze zámkové dlažby, tzv. magistrála na kterou budou navazovat další chodníčky uvnitř areálu až k vodě. Po těchto chodníčcích by se mělo chodit bez problémů bosou nohou, maminky s kočárky se nebudou muset bát, že zapadnou do bláta.
Rekonstrukce budovy na KČT je pojímána jako II. etapa rekonstrukce celého areálu. I. etapa byla rekonstrukce břehu řeky Úhlavy. II. etapa by měla být dokončena dodavatelskou firmou do 30.6.2015. Rekonstrukci provádí firma TAZATA, s.r.o. ze Stříbra, vítěz veřejné soutěže o tuto zakázku.Poté by měla následovat III. etapa, venkovní terénní úpravy. Ale o tom podrobně až později.
Začátky vodáctví v Přešticích začínají rokem 1926, kdy si dva učňové Šlédr, Kovářík a student Bureš postavili kanoi a slavnostně ji v červenci dali na vodu. První plavbu, splutí do Plzně, podnikla posádka Bureš, Šlédr, Kovařík, Mareš za velké vody. V Lukavici se převrátili a uznali, že plavba za velké vody je nebezpečná a vrátili se rozvodněnými lukami zpět.
V červenci 1927 se pustili Bureš, Kovařík, Šlédr po proudu Úhlavy, Berounky a Vltavy do Mělníka 238 km za 5 dnů. V roce 1928 pak spluli Vltavu a Labe z Č. Budějovic do Hřenska 350 km za 9 dnů, což vzbudilo zájem přeštické veřejnosti .
V roce 1941 uspořádali plzenští vodáci závod Přeštice – Plzeň, kterého se přeštičtí vodáci pod hlavičkou Sokola zúčastnili. To dalo podnět k založení vodácké skupiny při odboru KČT, který byl již od roku 1924 v Přešticích založen. 10. června 1941 se konala ustavující schůze vodácké skupiny při odboru KČT, jejíž členové odhlasovali, že vodácké skupině zapůjčí peníze, bude-li se stavět loděnice. Předsedou vodácké skupiny byl zvolen stavitel Hrubý s výhledem, že zajistí postavení loděnice. První valná hromada se konala 23. března 1942, kterou řídil J. Jílek místo předsedy K. Hrubého, kterého zavřelo gestapo za podporu rodin zavřených přeštických komunistů. Novým předsedou byl zvolen JUDr Šetek. Pokladník podal zprávu o příjmu 1900,-K, což byla půjčka 1675,- K od odboru KČT a 225,- K příspěvky členů. Bylo rozhodnuto, že se postaví loděnice. Podařilo se získat plácek na levém břehu Úhlavy u jezu. Plánek zhotovil P. Reš, nakoupil se za 1730,- K materiál, kostru z trámů zhotovil p. Hrubý, mistr tesařský. Prkna dodal stavitel Siegl a 7. května 1942 byla loděnice pro 18 lodí postavena. Nejvíce práce zastali J. Hrádek, E. Kasl, S. Skála, J. Reš. 10. května se uskutečnil II. ročník závodu Přeštice – Plzeň a loděnice již sloužila pro uskladnění lodí. V tomto roce uspořádali přeštičtí vodáci I. ročník závodu Švihov – Přeštice.
V roce 1943, vzhledem k rozmachu sportovní činnosti a příchodem členů Němci zakázaného Sokola. Členská základna čítala přes 100 členů. Místo u jezu přestalo vyhovovat potřebám vodáků. Padlo rozhodnutí přestěhovat loděnici na vhodnější místo. Loděnice byla rozdělena na dvě části a pomocí válečků přes jez a podél rybárny přemístěna na pozemek pronajatý p. lékárníkem Šmůlou lyžařskému klubu, zvaného Lyžárna, který zde vybudoval před válkou hřiště. Pan Šmůla pronajal vodákům hřiště bezplatně a ještě nabídl půjčení kabin, které měl uskladněny na dvoře. Na zadní straně hřiště byla postavena menší loděnice na kajaky. Stěna této loděnice sloužila lukostřelcům pro umístění terčů. Kolem objektu se postavila hradba a upravilo hřiště. Na této stavbě měl největší zásluhy J. Brejcha. Od této doby se traduje název hřiště s loděnicemi KČT. Také se zde říká V brance, což byl název podle bývalé lávky přes Úhlavu. Její kovová konstrukce nahoře spojená oblouky připomínala branku.
Počátek roku 1946 byl pro vodáky kritický. 17. února z neděle na pondělí ve 4 hodiny ráno, prořízlo ticho houkání sirény. Loděnice shořela včetně kabin, a 23 lodí. Zbyla jen menší loděnice na druhé straně hřiště s 8 kajaky.
Týden po požáru se sešla valná hromada a bylo rozhodnuto postavit novou loděnici. Z pojistky hotovosti a půjček byl zakoupen v Holýšově dřevěný barák z lágru po Němcích. Do 10. dubna dokázali vodáci rozebrat barák a s náklaďákem p. Maláta do Přeštic navozit. Do 6. července, kdy se jel V. ročník závodu Švihov – Přeštice stihli zhruba loděnici postavit, uložit lodě a přivítat účastníky. V závěru roku se pořádali sportovní a společenské akce na úhradu dluhů. Při stavbě loděnice se vyčlenily dvě místnosti na hospodu, která byla otevřena jen krátce. Po těchto plodných létech došlo k útlumu činnosti odchodem mnoha vodáků mimo Přeštice a odchodem členů zpět do obnoveného Sokola.
Začátkem 50. let se do loděnice na 3 roky nastěhovali modeláři ze sladovny, to již pod hlavičkou Svazarmu. Od padesátých do sedmdesátých let se hrál v Přešticích hokej, hokejisté vybudovali mantinely a využívali v zimních měsících prostory loděnice. Mantinely stály ještě
v osmdesátých letech.
Od roku 1953 byl Sokol Přeštice přjmenován na DSO Slavoj Přeštice, později na Slavoj Přeštice
a roku 1969 na TJ Přeštice, pod kterou patřily všechny přeštické oddíly do roku 1990.
V roce 1960 skončila další etapa silného vodáckého oddílu odchodem většiny aktivních členů na vojnu a mimo Přeštice. Ale již v roce 1961 se jel závod Švihov – Přeštice a to za účasti R. Novotné z Blovic, budoucí olympioničky. V roce 1962 jsme postavili nové kanoe již potažené plátnem s pryskyřicí, sjeli Sázavu z Havlíčkova Brodu do Prahy a fandili na mistrovství světa v házené. V roce 1963 se v sokolovně postavila první laminátová kanoe a v létě se s povodím Vltavy vyjednala oprava břehu. V délce 30 m se zatloukaly dubové kůly z nakácených stromů v Luhu. Oprava tohoto břehu se ještě jednou po patnácti létech opakovala. V roce 1965 se svépomocí vybudovaly u řeky betonové a kovové schody, které sloužily do roku 2013.
V roce 1966 se do loděnice přestěhovali vzpěrači ze sokolovny a došlo k rozdělení vodáků na dva oddíly, Kanoistiku a Vodní turistiku. V roce 1973 si oddíl Kanoistiky přistavěl na konci loděnice šatnu a sprchy s elektrickým boilerem a akumulačními kamny. Vybudoval také venkovní WC. V roce 1972 Vodní turistika založila oddíl mládeže TOM, který přešel v roce 1973 pod Pionýrskou organizaci, která získala 12 turistických kanoí. Tak jsme rozdělili šatnu a vybudovali krákorce na uskladnění těchto lodí. V roce 1977 si k loděnici přistavěli vzpěrači
v akci „Z“ za pomoci TJ Přeštice šatnu a klubovnu.
Během let se prováděla postupně výměna dřevěných podlah za betonové. V roce 1983 si oddíl Vodní turistiky zakoupil z peněz získaných brigádami podvozek na lodě Sport Jacht. Po dostavbě a otypování potřeboval zázemí, proto jsme ke štítu loděnice přistavěli přístřešek pro vlek. Od roku 1979 vlastnil oddíl Vodní turistiky skříňový náklaďák Praga RN a velký vlek, jehož nástavbu na hasičském podvozku nechali bratři Korcové svařit v závodě Prefa . Vyvstala potřeba uskladnění vleku a auta. Z nedostatku místa v loděnici, tak oddíl Vodní turistiky začal přístavbou zděné loděnice s garáží, kterou v roce 1977 s pomocí TJ Přeštice dostavěl. Další úpravy a menší opravy probíhaly podle potřeb. Od roku 1990 vznikl osamostatněním oddíl KČT a TOM Úhlava, který je v loděnici v pronájmnu.
Loděnice sloužila přeštickým sportovcům plných 73 let .
Podle podkladů, pamětníků a vlastních zkušeností sepsal Václav Čermák.
