Prasečí chřipka - "historie" nemoci a možností jejího léčení

Prasečí a ptačí chřipka

 

Část lidí očkovaná vakcínou proti prasečí chřipce trpí záchvaty spánku

28.8.10 Agentura Evropské unie pro ochranu lidského zdraví bude zjišťovat, zda očkovací vakcína Pandemrix používaná proti takzvané prasečí chřipce nemá souvislost se způsobováním narkolepsie. Tato porucha se projevuje chorobnou spavostí a záchvaty krátkého spánku. Vedlejší účinky vakcíny, jež se používala i v Česku, proto budou muset být podle londýnského sídla této agentury důkladně prozkoumány.

Evropská lékařská agentura EMA (European Medicines Agency) v prohlášení uvedla, že například ve Finsku a Švédsku se objevilo několik případů narkolepsie u lidí, kteří byli očkováni přípravkem Pandemrix britské firmy GSK (GlaxoSmithKline). Ve Francii se hovoří o šesti podobných případech, u tří dětí a tří dospělých.

EMA schválila používání Pandemrixu loni v září a očkováno bylo kolem 30 miliónů Evropanů. Firma GSK se rozhodla vést vlastní šetření případné souvislosti svou vakcínou a onemocněním narkolepsií. Zdůraznila přitom, že případů je málo a jen v několika zemích, takže o nějaké souvislosti nyní nelze hovořit.

Používání vakcín bylo pozastaveno. Finský státní zdravotnický ústav THL již v úterý doporučil, aby se pozastavilo používání vakcín Pandemrix proti viru "prasečí chřipky" A(H1N1), dokud se věc neprošetří.

Česká vláda loni v srpnu objednala u firmy GlaxoSmithKline milión dávek pandemické vakcíny Pandemrix. Očkovat se však podle úřadů nechalo méně než procento populace, jen asi 66 000 lidí.

Poruchy spánku zvyšují riziko deprese či obezity

Narkolepsie má největší sociální dopad ze všech poruch spánku, které trápí až 40 procent lidí. Postihuje méně než jedno procento lidí. Poruchy spánku zvyšují riziko deprese, nemocí srdce a cév, cukrovky či obezity, narkolepsie navíc ještě vyřazuje pacienty z běžného života. Upadají několikrát za den nečekaně do spánku.

Nemoc ale bývá málokdy poznána, a tak nedostanou vhodnou léčbu, vysvětlila začátkem roku profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Kvalitě spánku se každý rok věnuje Mezinárodní den spánku 19. března, narkolepsii Evropský den narkolepsie o den dříve. Zdroj : novinky.cz

4.6.2010 Odborníci na prasečí chřipku byli placení farmaceutickými společnostmi

Vědci, kteří vypracovali předpisy pro Světovou zdravotnickou organizaci, které vládám doporučily, aby nakoupily obrovské množství vakcín proti prasečí chřipce, dostali předtím zaplaceno od farmaceutických společností, které na prodeji vakcíny vládám vydělaly. Uvádí to zpráva British Medical Association a Bureau of Investigative Journalism. Předpisy pro Světovou zdravotnickou organizaci vypracovali tři vědci, kteří předtím dostali honoráře za jinou práco pro firmu Roche, která vyrábí Tamiful, a GlaxoSmithKline, která vyrábí Relenzu. Podle finančních analytiků vydělaly farmaceutické společnosti z prodeje těchto léků až 7 miliard dolarů. Některé země, jako Polsko, se odmítly podřídit panice a vakcíny nekoupily. Naproti tomu Británie za vakcíny proti prasečí chřipce vydala až 1 miliardu liber. Britská vláda zahájila vyšetřování okolností tohoto případu. Rada Evropy vydala v pátek zároveň ostře kritickou analýzy, v níž poukazuje na nedostatek otevřenosti ohledně plánovaní opatření proti pandemiím. zdroj :http://www.blisty.cz/2010/6/4/art52921.html

Bill Gates přiznal: Vakcíny mají snížit populaci

Multimiliardář a zakládající šéf Microsoftu Bill Gates otevřeně přiznal, že vakcíny a současná zdravotní péče mají za cíl depopulaci planety. Řekl to na únorovém setkání elitní organizace TED.

Nikdo z ministrů se nenechal očkovat proti prasečí chřipce

Nikdo z ministrů se na pondělním zasedání bezpečnostní rady státu a vlády nedal očkovat proti prasečí chřipce, ačkoliv závodní lékař byl připraven jim vakcínu aplikovat. Právu to sdělil dobře informovaný zdroj z vlády, který si nepřál být uveden. více zde....

Kauza tzv. prasečí chřipky zaznamenala v posledních dnech skutečně nečekaný vývoj. Nejprve rozhodl náčelník generálního štábu české armády Vlastimil Picek, že se všichni vojáci i civilní zaměstnanci armády musejí nechat povinně očkovat. Kdo by neuposlechl, neminul by ho kázeňský trest.(zdroj: Český rozhlas) Kometář v mp3 zde...

Klaus: Vít nás všechny přesvědčoval, tak nechápu, proč se nenechal očkovat

Prezidenta Václava Klause překvapila zpráva o tom, že se prasečí chřipkou nakazil i hlavní hygienik Michael Vít. Hlava státu dala v minulém týdnu důrazně najevo, že považuje prasečí chřipku za nafouklou bublinu. Jako velitel ozbrojených sil také zpochybnil účelnost povinného očkování vojáků.

Pandemie prasečí chřipky je podvod výrobců léků, tvrdí expert Rady Evropy Pandemie prasečí chřipky je mediální bublinou, která donutila vystrašené státy nakoupit vakcíny, míní ředitel zdravotnické sekce Rady Evropy. Podle něj paniku šíří farmaceutické firmy, které na očkovacích látkách vydělávají miliony.

WHO prošetří sebe sama kvůli prasečí chřipce

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce nechat prověřit svůj postup kolem takzvané prasečí chřipky nezávislými odborníky. Čelí totiž kritice, že nemoc přeceňuje a podléhá kvůli vakcíně proti prasečí chřipce farmaceutickým firmám.

Konečně něco pozitivního. Tamiflu do každé kuchyně !!!

Tamiflu je vyráběno z rostlin. Žít ve světě, který je zásoben přírodními antivirálními léčivy a neslyšet o tom
nic z médií je mimo chápání. Je to jako zapovězená oblast, jako bychom byli přenášeni do jiného světa, kde rostliny s takovými účinky zmizely nebo kde každý předstírá, že neexistují. Jen tak mimochodem - z čeho myslíte, že je Tamiflu vyráběno? Jeho základem je extrakt z tradiční čínské léčivé byliny s českým názvem badyáník pravý (Illicium verum). Jeho souplodí se nazývá badyán a po staletí je znám i v Evropě (například jako koření do perníku). Je jedním ze stovek
různých antivirálních léčivek, pocházejících z čínské medicíny - další druhy se nachází ve všech světadílech (Pozn. Bohužel tento extrakt je dál chemicky upraven = jen tak má charakter "nově objeveného léku" a může být patentován). Pokládám za vyloženě komické, že velcí výrobci léků využívají pro výrobu Tamiflu čínskou léčivku a pak spolu s lékařskými autoritami oznamují lidem, že rostliny a přírodní léčiva jsou proti chřipce neúčinná! Pokud by to bylo skutečně tak, proč tedy používají rostliny k výrobě svého léku?
Kolik jste už přečetli článků o tom, že Tamiflu je vyrobeno z rostliny, který je v tradiční čínské medicíně používán už déle než 5000 let? Obávám se, že žádný. Jde tu o snahu každému zatajit, že si může svůj lék sám vypěstovat na zahradě nebo v truhlíku za oknem. Jestliže pěstujete koryandr, máte k dispozici lék. Pokud by si to uvědomili všichni, ztratili by farmaceutičtí giganti enormní zisky, které nyní mají z prodeje Tamiflu a vlády zemí by nebyly schopné strašit a ovládat lidi tím, že slibují zajistit distribuci Tamiflu (ale jen pro vybrané).

Prasečí chřipka - "historie" nemoci a možností jejího léčení Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. ve svém obsáhlém článku odpovídá na mnoho otázek, týkajících se i účinnosti očkování a přídatných látek ve vakcínách. Nový typ chřipky, který se náhle objevil na jaře tohoto roku s názvem prasečí chřipka, vyvolal poplach mezi epidemiology a zdravotníky. To proto, že se objevila asociace se situací v roce 1918, kdy chřipkový virus stejného typu šířený vojáky vracejícími se z bojišť první světové války, způsobil pandemii chřipky nazvané španělská a smrt dvaceti milionů lidí. celý článek zde...

Vakcína za 220 milionů se tak vylévá do kanálů a zaplatíme ji samozřejmě my, nikoli výrobce, ten dobře vydělal. Jak je vidět, za péči o zdraví lidu se schová kdejaká bota.

A tak zatímco se na Česko valí statisíce dávek očkovací látky, kdosi tu cosi špatně okoučoval. O vakcínu není zájem, mnohde tudíž končí v odpadu . Milion objednaných dávek a z toho zatím jen třicet tisíc upotřebených, to je dost tristní, byť jen prozatímní výsledek celé akce. Celý článek zde...

Ministryně zdravotnictví by se měla omluvit praktickým lékařům

Ministryně zdravotnictví Mgr. Jurásková by se měla omluvit praktickým lékařům za obvinění, která na jejich adresu pronesla 6.12.2009 v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. více zde...

 

Němci už přemýšlejí, jak se šikovně zbavit zbytečných vakcín.

Podle spolkového ministra zdravotnictví Philipa Röslera má být 2,2 milionu vakcín nabídnuto ke koupi jiným zemím, např. Ukrajině. Očkovat se nechalo jen asi 5 % obyvatel a 15 % zdravotnického personálu.

NÁVRHY VE VĚCI PRASEČÍ CHŘIPKY Úvahy a návrhy ve věci "prasečí chřipky"

Teresa Forcades i Vila - MUDr. (ABIM 1995, 2005), PhD v oboru veřejného zdraví (UB 2004)

1. PODSTATNÉ A OVĚŘENÉ VĚDECKÉ INFORMACE

První dva oznámené případy prasečí chřipky (virus A/H1N1, kmen S-OIV) byly diagnostikovány v Kalifornii 17. dubna 2009. U prasečí chřipky se nejedná o nic nového. Jde o typ A, podtyp H1N1. Stejného druhu A/H1N1 byla i chřipková epidemie v roce 1918, přičemž se virus A/H1N1 od roku 1977 běžně vrací za každoročních chřipkových sezón; jedinou novinkou je kmen S-OIV3, 4. Od doby, kdy se poprvé objevila, až do 15. září 2009, zemřelo v Evropě na tuto chřipku 137 a celosvětově 3 559 lidí. Je nutné si uvědomit, že jen v Evropě každoročně kvůli běžné chřipce zemře něco mezi 40 000 a 220 000 lidí. Jak veřejně deklarovali uznávaní zdravotničtí odborníci, mezi nimi Dr. Bernard Debre, (člen French National Ethics committee) a Dr. Juan Jose Rodriguez Sendin (prezident Asociace španělských lékařských vysokých škol), z informací získaných z již ukončené chřipkové sezóny na jižní polokouli vyplývá, že se prasečí chřipka vyznačuje menší úmrtností a komplikacemi, než běžná každoroční chřipka.

2. NEZVYKLÉ UDÁLOSTI KTERÉ BY MĚLY BÝT OBJASNĚNY

Koncem ledna 2009 zaslala rakouská pobočka North American pharmaceutical company, Baxter, šestnácti laboratořím v Rakousku, Německu, České republice a Slovinsku celkem 72 kilogramů vakcinačního materiálu. Laborant společnosti BioTest v České republice se o vlastní újmě rozhodl otestovat dodanou očkovací látku na fretkách. (Je děsivé, že předpisy takový test nevyžadovaly! Pozn. překl.) Fretky se používají při studiu chřipkových vakcín už od roku 1918. Všechna naočkovaná zvířata pošla. Baxterem zaslaný materiál byl pak zkoumán, aby se zjistilo, oč vlastně jde. Vyšlo najevo, že zásilka obsahovala kombinaci sestávající z živých virů ptačí chřipky (viry A/H5N1) a živých virů sezónní chřipky (virů A/H3N2). Kdyby tato kontaminace nebyla včas objevena, mohla se stát hrůznou skutečností pandemie, kterou bez zjevného racionálního důvodu vyhlásily zdravotní úřady na globální (WHO) i místní úrovni. Použitá kombinace živých virů představuje potenciálně vražednou směs, jelikož slučuje virus s nízkým stupněm nakažlivosti ( virus ptačí chřipky), na nějž však 60% postižených umírá, s virem, který má sice nízký stupeň úmrtnosti, ale zato je vysoce infekční (virus sezónní chřipky). 29. dubna 2009, tedy už 12 dnů po odhalení prvních případů prasečí chřipky, generální ředitelka WHO, Dr. Margaret Chan, překvapivě vyhlásila pátý stupeň pohotovosti (ze škály 1 – 6) „kvůli nebezpečí pandemie“ a nařídila vládám všech členských států WHO aktivovat krizové plány a vyhlásit maximální zdravotnickou pohotovost. O měsíc a půl později, 11. června 2009, už Dr. Chan prohlásila pandemii A/H1N1 S–OIV za reálnou (vyhlášením stupně 6). Jak mohla vyhlásit pandemii, když se shora uvedených vědeckých poznatků a statistik vyplývá, že prasečí chřipka je mírnější, než běžná sezónní, a že u A/H1N1 nejde o žádný nový virus, ale jen nový kmen velmi dobře známého viru, na který je imunitní systém většiny populace připraven? Vyhlášení pandemie navzdory uvedeným okolnostem bylo možné jen proto, jelikož WHO počátkem května změnila svou definici pandemie. Před květnem 2009 brala definice pandemie v úvahu vážnost a nebezpečnost infekce, což byl ten nejvýznamnější aspekt s ohledem na klinické a politické zacházení s pandemiemi. Tento aspekt byl v květnu 2009 nicméně z původní definice vyřazen. Ke změně došlo krátce poté, kdy Spojené státy deklarovaly stav „národní zdravotní nouze“, přestože tam měli jen 20 lidí infikovaných virem prasečí chřipky a vůbec žádná úmrtí.

3. POLITICKÉ DŮSLEDKY VYHLÁŠENÍ PANDEMIE

V souvislosti s pandemií je možné vyžadovat povinné očkování určité části obyvatelstva nebo dokonce celé populace. Co se může stát někomu, kdo se odmítne dát očkovat? Pokud není rozhodnuto, že očkování bude povinné, pak to jistě učinit může, ale v případě, že očkování bude prohlášeno za povinné, je stát povinen prosazovat zákon ukládáním pokut nebo i uvězněním. Například ve státě Massachusetts by navrhovaná pokuta v tomto případě mohla dosahovat až 1000 dolarů za každý den bez vakcinace) . Vezme-li člověk v úvahu tyto aspekty může dojít k závěru, že pokud bude očkování prohlášeno za povinné, nezbude než jít a nechat se naočkovat; konec konců, vakcína je více méně stejná jako ta proti každoroční chřipce, tak oč vlastně jde? V tomto ohledu je nezbytné vědět, že zde jsou tři úplně nové aspekty, jimiž se vakcíny proti prasečí chřipce od očkovací látky proti každoroční chřipce odlišují. První novinkou je to, že většina farmaceutických společností navrhla vakcínu tak, že nebude stačit jedna injekce – všichni si budou muset přijít pro dvě dávky. WHO navíc doporučuje přijmout ještě i vakcínu proti sezónní chřipce. V důsledku toho každý, kdo uposlechne letošní doporučení WHO, vystaví sebe nebo své děti účinku tří injekcí. To je nové, jde o postup, který teoreticky ztrojnásobí případnou toxicitu. V praxi neexistuje žádný způsob, jak odhadnout dlouhodobé účinky tohoto trojího očkování, protože se to takto ještě nikdy nedělalo. Druhou novinkou je, že se někteří producenti vakcín proti prasečí chřipce rozhodli kvůli zvýšení účinku antigenu použít látku mnohem potentnější, než ta ve vakcínách proti sezónní chřipce. Pomocné látky (adjuvans) jsou substance, přidávané k vakcíně za účelem „vyburcování“ imunitního systému. Například vakcína proti prasečí chřipce od Glaxo-Smith-Kline, obsahuje ASO3 (kombinaci skvalenu a polysorbátu), což je adjuvans schopné desetinásobně vybudit imunitní odezvu. Problém tohoto postupu spočívá v tom, že si nikdo nemůže být jist tím, zda tato umělá stimulace imunitního systému nevyprovokuje závažná autoimunitní onemocnění (jako např. Guillain-Barreho paralýzu). Třetí novinkou, jíž se tato vakcína liší od té, která se očkuje každým rokem je skutečnost, že výrobci vyžadují od všech států podpis dohody, která jim zaručuje úplnou beztrestnost v případě, že by vakcína měla více vedlejších účinků, než se očekávalo (dnes se například počítá s tím, že Guillain-Barreho paralýza může postihnout 10 lidí z každého miliónu očkovaných sezónní chřipkovou vakcínou). USA již podepsaly dokument, který politiky a farmaceutické společnosti zbavuje veškeré odpovědnosti v souvislosti s nepředvídanými vedlejšími účinky očkovací látky proti prasečí chřipce.

NĚKOLIK ÚVAH

Kdyby kontaminovaný vakcinační materiál od Baxtera nebyl (šťastnou náhodou) odhalen, mohla dnes být šokující skutečností extrémně závažná pandemie. Prakticky nulová reakce politických kruhů a sdělovacích prostředků na to, co se událo v únoru v jedné české laboratoři, je děsivá a nevysvětlitelná. Ještě nevysvětlitelnější je rostoucí míra nezodpovědnosti předváděná WHO, vládami a národními zdravotnickými agenturami a ministerstvy vyhlášením pandemie a podněcováním k maximální zdravotnické pohotovosti, aniž by pro to zde byl skutečný racionální důvod. Je mimořádně nezodpovědné a nevysvětlitelné, že je zde mrháno miliardami euro z veřejných prostředků na výrobu miliónů dávek očkovací látky proti neexistujícímu nebezpečí, a přitom nemáme peníze na to, abychom pomohli miliónům lidí, kteří v důsledku nynější hospodářské krize přišli o práci a domovy. Dokud zůstanou neobjasněna tato fakta, jeví se jako velmi skutečné riziko, že by tuto zimu mohla být distribuovaná kontaminovaná vakcína a dojde k přijetí zákonných opatření nařizujících povinné očkování. Neměli bychom to podceňovat. Jestliže prasečí chřipka bude stále tak mírná jako doposud, nedává smysl vystavit se riziku zamořené vakcíny či riskovat částečné ochrnutí (Guillain-Barre syndrom). I kdyby se chřipková epidemie nenadále zhoršila, jak bez vědeckých podkladů prorokovala hrstka lidí ve vysokých úřadech – mezi nimi i generální ředitelka WHO – stále ještě nemá žádný smysl nechat se očkovat. Růst úmrtnost by mohl znamenat jen dvojí :
1. – virus kmene S-OIV který nyní cirkuluje zmutoval;
2. – do oběhu se dostal jiný virus (nebo viry). Je logické, že v obou uvedených případech bude aktuálně připravená vakcína nepoužitelná a navíc, vzhledem k únorovým událostem (2009) u Baxter Pharmaceutical Company, by dokonce mohlo jít i o způsob jak nemoc úmyslně rozšířit.

NÁVRH

Můj návrh je jasný:
Zůstaňme klidní a přistupme na základě zdravého rozumu k opatřením, jimiž se můžeme infekci vyhnout a uchránit se před vakcinací. Naléhavě vyzývám k využití všech legálních nástrojů a nezbytné občanské spoluúčasti, abychom zajistili, aby u nás, ve Španělsku, nebyl nikdo nucen jít k očkování proti své vůli, a aby těm, kteří očkování přijmou dobrovolně, nebylo upíráno právo na stížnost a odškodnění (nebo jejich rodinám), pokud u nich očkovací látky vyvolají onemocnění či dokonce způsobí úmrtí.

16. září 2009 (upraveno 11. října 2009) Převod z anglického překladu původní katalánské verze publikované na stránkách Dr. Forcades na www.catalunyareligio.cat

Thimerosal (thiomersal) v očkovacích látkách

Vakcína Pandemrix obsahuje thiomersal , tolik problematickou sloučeninu rtuti a benzenu, dále adjuvant AS03 obsahující skvalen a polysorbát 80. Toxikologické informace uvádějí o vnějším působení rtuti na člověka, že "Sloučeniny rtuti poškozují nervový systém, játra, ledviny, snadno pronikají i do plodu v těle matky. Toxické vlastnosti Hg jsou odvislé od způsobu aplikace a od chemického složení sloučeniny. Elementární rtuť se vstřebává převážně plícemi, méně kůží a prakticky vůbec přes zažívací trakt. Akutní intoxikace (např. inhalace pár rtuti) je provázena pálením v ústech, sliněním, bolestmi břicha, krvavými průjmy, zduřením slinné žlázy a zánětem dutiny ústní (stomatis merkuralis) a vypadáváním zubů, kolem zubních krčků se tvoří šedivý lem (HgS). Úmrtí nastává za velikého utrpení kolapsem ledvin..."

BERN - Nejnovější údaje nejsou uklidňující. Po vakcíně proti prasečí chřipce již nastalo 72 závažných případů.

Zhruba tři týdny začalo velké měřítko na očkování proti prasečí chřipce. Lékaři již hlásí 197 případů během očkování proti prasečí chřipce.
44 zpráv o závažných a očekávaných reakcí, 28 lidí mají závažné a neočekávané reakce, 5 nových komplikací u těhotných žen a 42 zpráv s probíhajícím šetření (nežádoucí účinky, které nejsou dosud stanoveny)

celý článek zde...

S chřipkou ( také s prasečí) si velmi snadno poradí zázvor, ale také bazalka, černý pepř, citron a med.

Trochu pepře, ať se imunita vzepře. Indičtí odborníci tvrdí, že právě černý pepř spolu se zázvorem a bazalkou mohou ochránit spolehlivě před nákazou chřipkovými viry. Užíváním těchto běžných, dobře dostupných a stovkami let prověřených druhů koření lze tedy preventivně chránit tělo před chřipkou, nachlazením a infekcemi dýchacího systému.

Jedním z významných preventivních pomocníků jsou i výrobky pocházející od včel. „Proti nemocem i chřipce je výborný med, to je známé odjakživa. Nejlepším receptem je zázvorový čaj. „Když si dáte čaj se zázvorem, medem a citronem, tak to je vynikající medicína i na artrózu kloubů u ruky. Na bolení v krku se doporučují propolisové tablety kombinované s propolisovými kapkami ve spreji. Během podzimního a zimního období by se lidé měli vyhýbat ledovým jídlům a chlazeným nápojům.

Zázvor : Nastrouhaný kořen čerstvého zázvoru působí proti kašli a horečce. Zkuste si udělat zázvorový čaj: Zalijte 2 polévkové lžíce nastrouhaného zázvoru horkou vodou a nechte louhovat 5-10 minut.

Od starověké Indie a Číny po Řecko a Řím byl zázvor uctíván jako kulinářské I léčivé koření. Středověcí Evropané vystopovali zázvor až do rajských zahrad Edenu. Zázvor , tolik oceňovaný tradičními léčiteli, se stále hodně používá jako lék při zažívacích potížích. Zázvor , proslulý svými schopnostmi uklidnit žaludeční obtíže, pochází z Indie a Číny, ale i z Jamajky a jiných tropických oblastí. Zázvor je trvalka teplého podnebí je blízce příbuzná s kurkumou a kardamomem a její kořeny se používají v kuchyni i k lékařským účelům. Jako koření dodává pokrmům palčivou, citrónovou příchuť, používá se k přípravě masa i sladkého pečiva. Jako lék má zázvor stále značný význam v tradiční medicíně. Nejčastější uplatnění zázvoru : Zázvor utišuje nevolnost (nauzeu) a závratě, může mírnit bolesti a zánět při artritidě . Zázvor dále zklidňuje bolesti svalů , zmírňuje příznaky nachlazení a chřipky , zmenšuje plynatost . vše o zázvoru zde..

Slepičí polévka : Je často nazývána přírodním penicilinem a je top na seznamu léčebných kůr. Pomáhá uvolnit ucpaný nos a hodnotný vývar vám dodá potřebnou energii. Při přípravě vývaru nešetřete zeleninou, cibulí a česnekem.

Horká a ostrá jídla : Využijte toho, že česnek, chilli, křen a jiné ostré koření zvyšují pocení a tím dochází k uvolnění ucpaných dutin. Můžete si uvařit indickou, či čínskou kuchyni, nebo jen přidat koření do běžné polévky.

Česnek : Česnek obsahuje přírodní antibiotikum, které působí proti překrvení nosních a krčních sliznic. Je také známý antioxidant působící proti volným radikálům, které poškozují tělní buňky. Přidávejte česnek do jídla v hojném množství.

Tekutiny : Důležité je doplňovat při chřipce a nachlazení tekutiny. Vynechejte kávu, sycené a slazené limonády a dejte přednost vodě a přírodním džusům. Velmi léčivý je horký čaj, výborný je zázvorový, heřmánkový, mátový, nebo stačí přelít plátek citronu horkou vodou.

Citrusové plody : Citrusy obsahují tak potřebný vitamin C. Pijte pomerančový džus, odšťavněte grepy, nebo přidejte plátky mandarinky do obědového salátu.

Zdroje vitaminu C : Citrusy nejsou jediným zdrojem vitaminu C. Brambory, červené papriky, jahody, nebo ananas jsou účinné zbraně proti chřipce a nachlazení.

Ptačí chřipka je mrtvá ať žije chřipka prasečí

Není to tak dlouho, co se na nás valila ptačí chřipka, a už tu máme nového nepřítele. Tentokrát je pojmenování ještě údernější. Jedná se o prasečí chřipku a média ovládaná nadnárodními korporacemi se každým dnem snaží rozdmýchávat hysterii, která má vést k obrovskému byznysu, který nedobrovolně zaplatíme my všichni.

Spíš vás zabije  blesk, než vás zkosí ptačí chřipka

Pokud se vrátíme k hrozbě ptačí chřipky, stojí za to oprášit jednoduchou statistiku. Podle ní od roku 2003 do roku 2009 zemřelo na tuto formu chřipky (nebo spíše v souvislosti s onemocnění tímto virem) okolo 250 lidí na celém světe. To je asi o padesát lidí méně, než kolik osob zemřelo za stejné období jen v USA po zásahu bleskem. Ať je nafouknutá bublina sebelehčí, dříve či později klesne ke dnu. Je třeba nafouknout další.

Prasečí chřipka aneb nafoukněme tu bublinu

Prasečí bublina je nejnovější strašák, a je třeba říci, že si počíná nadmíru úspěšně. Během krátkého času zvedla Světová zdravotnická organizace stupeň nebezpečí šíření prasečí chřipky na nejvyšší stupeň probíhající pandemie, ačkoliv jedním dechem přiznávala velmi mírný průběh onemocnění.

Rychlost jsou peníze

Důvodem této rychlosti není nic jiného než peníze. Aby mohli farmaceutické společnosti prodávat své vakcíny státům za peníze daňových poplatníků, je  třeba je urychleně vyrobit a schválit. V případě nejvyššího stupně ohrožení pak není třeba složitých a dlouhodobých testů na účinnost vakcíny.

Vražedná směsice

Pojďme se nyní podívat, copak nám to vlastně ty chemické koncerny namíchaly.
Tak v prvé řadě tu máme toxické látky, jako je etylén glykol (protimrznoucí účinek), fenol, formaldehyd, hliník, rtuť a antibiotika Neomycin a Streptomycin. Zvláštní pozornost si ovšem zasluhuje squalén. Tato látka se uvádí pod označením ASO3 ve vakcíně od Novartisu a MF59 ve vakcíně od Glaxo Smith Kline.

Na co se můžeme těšit

Jedná se o sloučeninu, která se použila ve vakcínách proti antraxu u veteránů z války v Perském zálivu. Uveďme si některé z potíží, které tato látka v tělech očkovaných vojáků vyvolávala:

arthritida, fibromyalgia, lymphadenopatie, vyrážka, fotosenzitivní vyrážka, chronická únava, chronické bolesti hlavy, ztráta vlasů, nehojící kožní defekty, aftosní vředy, točení hlavy, slabost, ztráty paměti, křeče, změny nálady, neuropsychiatrické poruchy, účinky proti štítné žláze, chudokrevnost, zvýšenou sedimentaci erytrocytů, systémový lupus erytematodes, roztoušenou sklerosu, ALS (amyotrofickou laterální sklerosu), Raynaudův fenomén, Sjorgrenův syndrom, chronické průjmy, noční pocení...

Hloupá Evropa

Těžko se divit, že v USA regulační úřady v řijnu 2009 nepovolily použít squalén do vakcín prasečí ani sezonní chřipky. Co však platí pro USA, neplatí pro Evropu. Naše vakcíny tuto látku obsahovat budou a pokud bude vakcína hromadně použita, bude se jednat o vskutku největší experiment v dějinách lékařství.

Skutečný státní teror

Co se však zdá být největší hrozbou, je úsilí některých "ďáblových advokátů" o povinné očkování pro celou populaci. To by znamenalo pro farmaceutické společnosti a jejich lobbyistické poskoky v politice doslova pohádkové zisky. Dostáváme se  tak skokem do orwelovsky laděného sci-fi děje, o němž by se nikdo nenadál, že nastane v tak brzké době. Zajímavý je také článek který vyšel v Nature 30 dubna tohoto roku. Autor, virolog zde píše: „Odkud se, krucipísek, vzaly všechny ty geny (v tom viru), nemáme ponětí.“ Detailní rozbor viru odhalil, že obsahuje geny H1N1 původem z chřipky z roku 1918, geny z ptačí chřipky a geny ze dvou nových H3N2 virů z Eurasie. Pokračuje debata, zda je možné, aby vir prasečí chřipky byl sestaven v genetické laboratoři. Dávalo by to celé smysl?

Závěrečné shrnutí

Shrňme si tedy na závěr dostupná fakta:

1. Výroba těchto vakcín byla natolik "urychlena", že nebyla možnost je vyzkoušet na lidech.

2. Tyto vakcíny (verze pro Evropu) obsahují velmi nebezpečný adjuvant, zodpovědný za celou řadu výše jmenovaných potíží.

3. Očkování touto vakcínou může dramaticky zvýšit možnost úmrtí na toto onemocnění, neboť mění, nebo potlačuje odezvy našeho imunitního systému.

4. Při podobné "protichřipkové" vakcinaci v roce 1976 hromadná vakcinace způsobila stovkám lidí nenávratné poškození nervového systému a mnozí byli nakonec paralyzováni. Dodnes lékaři neznají důvody, které k tomu vedly.

5. V případě, že nová vakcína způsobí vaši smrt, výrobci nenesou žádnou odpovědnost. Vlády jim zaručily plnou imunitu pro případy jejího selhání. Výrobci tak nejsou žádným způsobem nuceni zvyšovat bezpečnost této látky.

6. Doposud nebyla vyvinuta žádná vakcína proti chřipce, která by působila alespoň tak účinně, jako prostý vitamín D. To je ovšem fakt, který není příliš dobře finančně využitelný.

7. Ať už se  necháte očkovat nebo ne, zaplatíte stejně. Vakcína bude uhrazena z vašich daní.
Chřipka nás nemůže zabít. Zemřít můžeme jen tehdy, selže - li náš imunitní systém. Začněmě tedy přímo u kořene problému. Blíží se chřipkové období a na trhu je dostatek účinných prostředků , které vaši imunitu posílí. Autor: Vanžura

 

Baxteriáda půl roku dopředu.. úžasná předvídavost, že?

Firma Baxter si podala patent na vakcínu proti prasečí chřipce více než půl roku před jejím vypuknutím. Obdivuhodná předvídavost!
Zajímavá je i chronologie událostí:

28. srpna 2008 si firma Baxter registruje u amerického patentového úřadu pod číslem US2009/0060950 A1 patent na několik vakcín, mezi nimi i na vakcínu proti prasečí chřipce

27. února 2009 kanadské noviny Toronto Sun informují o úniku smrtelné kombinace ptačí a lidské chřipky v laboratořích firmy Baxter
18. března 2009 jsou hlášena první onemocnění prasečí chřipkou ve třech oblastech Mexika a u sedmi občanů USA
25. dubna 2009 obviňuje rakouská novinářka Jane Burgemeister WHO z masové vraždy, obviňuje také firmu Baxter z předchozího selhání s ptačí chřipkou
30. dubna 2009 zveřejňuje konzervativní EU portál přehled konspiračních teorií od Michala Semína
3. května 2009 schválila odstupující Topolánkova vláda nákup 12 milionů vakcín od firmy Baxter
5. května 2009 informuje MF Dnes, že virus začal být doručován firmám ke zkoumání, Baxter má prý náskok díky "lepší technologii"
7. května 2009 sdělil odborný zdravotnický server Medical Tribune, že kanadští vědci přečetli genom viru mexické prasečí chřipky
13. května 2009 se ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) vyhne přímé odpovědi na to, proč WHO vůbec spolupracuje s firmou Baxter po výše zmíněném skandálu
11. června 2009 vyhlašuje WHO pandemii, poprvé po 40 letech
16. července 2009 zpravodajský server Aktuálně zveřejní varovnou zprávu, že na podzim bude v ČR dva miliony nakažených prasečí chřipkou
17. července 2009 tiskové agentury oznamují, že výroba vakcíny v závodě firmy Baxter v Bohumili u Kolína jede na plné pecky...!!!
Ještě pořád si někdo myslí, že farmaceutické firmy lidstvo opravdu zachraňují...???

Pro další články o prasečí chřipce si vyberte z menu číslo stránky !

 

Stránka 2 obsahuje články :

  • Bylo zjištěno, že vakcíny schválené zodpovědnými státními úřady pro očkování proti údajné H1N1 influence A (prasečí chřipce), obsahují nanočástice
  • Je to obchodní tajemství, odmítá firma komentovat únik smrtelné vakcíny
  • Dost síla, ale není se co divit!!! a další.....